Betty Urban, možná ji znáte ještě jako Betty Minaříkovou, je čerstvou maminkou, vášnivou kuchařkou a inspirativní blogerkou. Svým přirozeným přístupem k životu a láskou k dobrému jídlu oslovuje tisíce sledujících, kteří u ní nacházejí nejen skvělé recepty, ale i inspiraci pro život plný energie a radosti. V těhotenství i během mateřství zůstává věrná svému životnímu stylu, a právě o tom jsme si s ní povídaly. Sdílela s námi, jak vypadalo její stravování v těhotenství i šestinedělí, co se změnilo po narození dcery Amálky a jaké jsou její osvědčené produkty z výbavičky.
1) Před 4 měsíci se z tebe stala máma, jak bys jednou větou zatím popsala všechny ty emoce a pocity?
Ta věta by musela mít asi 500 slov. Ale asi mě nejvíc překvapilo, že nejsem tak emotivní, jako jsem bývala. Jsem teď více rozhodná a v klidu.
2) Jak probíhalo tvoje těhotenství?
Těhotenství pro mě bylo vlastně taková klasika. Úplně na začátku jsem se bála, než jsem šla k doktorovi. Bylo to strašně dlouhých šest týdnů – od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, až do první kontroly u gynekologa. Připadalo mi to nekonečné, protože právě na začátku se nejčastěji může něco stát.
Potom mi začaly nevolnosti. Od rána do večera mi bylo špatně, ale zároveň jsem musela dál natáčet recepty a vymýšlet menu pro jeden řetězec restaurací. To pro mě bylo asi nejtěžší, protože jsem chtěla, aby to menu bylo speciální – plné bylinek a zajímavých chutí – ale jediné, na co jsem měla chuť byl burger nebo pizza. V tom to bylo dost náročné.
Hned jak začal druhý trimestr, nastala úplná pohoda. Bylo mi zase dobře, neměla jsem žádné břicho a všechno jsem v klidu zvládala. Jsem také lektorkou jógy, takže jsem se u toho stále hýbala, což si myslím, že je jedna z nejdůležitějších věcí – zůstat v těhotenství v pohybu.
Ve třetím trimestru jsem se už modlila, aby už byla Amálka na světě, protože už jsem se nemohla v posteli ani přetočit.
3) Pamatuješ si na první moment, kdy jsi zjistila, že jsi těhotná?
No, já jsem si googlila, po jak dlouhé době si můžu udělat test, protože jsem to tušila. Od té doby, co jsme se začali snažit, jsem přibližně věděla, jaký den to byl. Google říkal deset dní. Tak jsem si po osmi dnech udělala test, který byl negativní, a říkala jsem si: "Dobrý, tak ještě počkám ty dva dny." Po dvou dnech jsem si udělala test znovu a už tam byl takový duch, že ta druhá čárka nebyla úplně jasná. V tu chvíli jsem si říkala: "Ty jo, to je hustý, musím vymyslet, jak to oznámím Vojtovi." No ale nakonec to ze mě po pár minutách dostal, hned to na mně poznal. Řekla jsem mu, že na tom testu byl takový duch místo čárky a od té doby jsme jí říkali Casper, podle té pohádky.
4) Věnovala jsi nějakou extra péči stravování v těhotenství a šestinedělí?
Burgery a pizza! Ale neee, tím, že mám doma Vojtu, který je hodně přes zdravou výživu, tak ten dbal, na to abych jedla vyváženě. Snažila jsem se mít ke každému jídlu ovoce nebo zeleninu a kvalitní zdroj bílkovin. Na bílkoviny jsem dbala asi nejvíce - cítila jsem, že to moje tělo potřebuje a taky mi pomáhaly nemít neustále na něco chuť.
5) Jak už si sama říkala, vaše s partnerem neoddělitelná součást je jídlo a jeho příprava. Jak by podle tebe měla vypadat vyvážená strava mámy s miminkem?
Jak jsem zmiňovala, tak jsou to hlavně ty bílkoviny. Stále ještě kojím a i kvůli chutím je důležité se na ně zaměřit. Také hodně sezónního ovoce a zeleniny, kvůli vláknině a vitamínům. Stále doplňuji kyselinu listovou, což je fajn, protože většina žen ji bere v těhotenství, ale i po něm je důležitá. Zároveň si ale dopřát i to, co nám dělá radost. Já miluju hlavně koláčky :)) A hlavně si zkusit v tom shonu udělat na to jídlo čas. Přichystat si ho třeba dopředu. Udělat si toho během těhotenství víc a dát si to do mrazáku. My jsme během šestinedělí měli krabičky, protože jsme chtěli stále jíst pestře. Hodně nám to pomohlo – nemuseli jsme přemýšlet, co budeme jíst, a měli jsme vyvážený jídelníček, což je podle mě strašně důležitý, hlavně na začátku.
6) Máš nějaký nezapomenutelný moment od narození Amálky?
Určitě porod. Byl to pro mě krásný moment, který nás i s manželem ještě víc spojil. Pamatuju si, že u porodu hrála jedna písnička od Adele, a teď, když ji někde slyším, dojme mě to a rozpláču se. Jinak se mi moc líbí, jak s Ami každý den fungujeme. Byla jsem připravená na to, že to bude opravdu těžké, ale je to skvělá parťačka na všechno a zatím to spolu zvládáme úplně na pohodu.
7) Jakou část dne máte s Ami nejraději?
Asi dopoledne, to bývá nejvíc vyspalá a vysmátá. Teď se dokonce začala nahlas smát a to miluju úplně nejvíc.
8) Obstarat dobrou výbavičku pro miminko, je občas oříšek. Máš nějaké věci, které se ti osvědčily?
Měla jsem štěstí, že jsem spoustu věcí zdědila od kamarádek nebo rodiny. A hlavně všechno v dobrém stavu, protože ty miminka to tolik neopotřebují. Ale co mi doporučila švagrová, byla péřová zavinovačka z MimiConceptu, kterou jsem hned objednala. Teď mám pocit, že už z ní Ami trochu vyrůstá, tak ji začnu používat jako peřinku. Dál to bude skládací vanička – máme relativně malý byt, takže je super, že se dá složit do šuplíku. A pak určitě hnízdečko, které máme třeba v kuchyni, když chci vařit a nechci, aby byla dlouho v houpátku. I když to je teda taky super, ale nechci ji tam mít moc dlouho, a v tom hnízdečku zatím hezky vydrží. A v neposlední řadě – elektrický kočárek, který jsem si myslela, že bude úplná blbost, ale nakonec je to velká pomoc a vychytávkaA když jsme u toho kočárku, tak ještě určitě pytel s kapucí – v zimě jsme ho měli doma v hnízdečku, kde krásně zahřál, a teď na jaře ho dáváme do kočárku, kde v něm Ami pohodlně leží a je pěkně v teple i při chladnějších dnech.
9) Prozradila bys nám ženu, která tě inspiruje?
Inspirují mě ženy každý den, především moje kamarádky. Pokud bych měla vypíchnout jednu, tak je to moje sestra, která mě inspiruje nejenom v oblasti rodičovství. Ale když už u něj jsme - líbí se mi, jak se o svoje děti stará s respektem, věnuje se jim, vymýšlí zajímavé výlety, povídá si s nimi. Zároveň je ale vystavuje náročnějším situacím, aby byly v dospělosti odolnější.
10) Je nějaká rada, kterou bys chtěla předat své dceři?
Asi to není úplně rada, ale přála bych si, aby byla laskavá k lidem i sama k sobě. Myslím si, že mít se rád je dobrá vlastnost. Zároveň být tady i pro druhé, protože pak se člověk obklopuje skvělými lidmi. A to je v životě asi to nejdůležitější.
11) Vybrali jste krásné jméno, měli jste ještě nějaká další, která jste zvažovali?
U holčičky jsme měli jasno – Amálka byla jasná už půl roku předtím, než jsme se začali snažit. Nějak jsme na ni narazili a pak se nám do života vrátila ještě několikrát. Před těhotenstvím jsem i měla sen, že Vojta běží za naší dcerou a volá na ni „Ami“. Takže to bylo jasný. Od začátku jsme si ale tak nějak mysleli, že to bude kluk. Tam jsme měli ve hře 2 jména - Vincent nebo Eliot, ale ani jedním jsme si nebyli jistí. Tak nám to naštěstí Amálka ulehčila :)